Objevujte své možnosti – 2. díl
Pohybové návyky se mohou měnit
Pohybové návyky nám pomáhají zvládat běžné činnosti bez přemýšlení. Každý den uděláme tisíce pohybů – chodíme, sedáme si, vstáváme, saháme po hrnku nebo se otáčíme za někým, kdo na nás mluví.
Přemýšlíte při tom, jak to děláte?
Pravděpodobně ne. A to je dobře.
Mozek se snaží být co nejúspornější. Jakmile se nějaký pohyb naučí, uloží si ho jako návyk. Díky tomu nemusíme nad každým krokem přemýšlet.
Návyky samy o sobě nejsou špatné. Naopak nám šetří čas a energii. Problém může nastat tehdy, když se jeden způsob stane téměř jedinou možností. Tělo pak méně využívá jiné části a jiné varianty pohybu.
Jenže právě tady může vzniknout problém.
Když stále opakujeme stejný způsob pohybu, některé části těla pracují téměř pořád, zatímco jiné se zapojují jen málo. Časem se mohou objevit ztuhlost, přetížení nebo nepříjemné napětí. Pohybové návyky se tak mohou stát omezením, pokud tělo stále používá jen jeden známý způsob pohybu.
Dobrá zpráva je, že návyky nejsou neměnné.
Mozek se dokáže učit celý život. Když mu nabídneme nové možnosti pohybu, může si vybrat takový způsob, který je lehčí, plynulejší a často i příjemnější.
Když nervovému systému nabídneme více možností, může začít porovnávat, co je příjemnější, lehčí nebo vhodnější pro konkrétní situaci. Právě tato schopnost volby je důležitější než snaha jeden návyk jednoduše „opravit“.
Právě o tom je Feldenkraisova metoda – ne učit jeden „správný“ pohyb, ale rozšiřovat možnosti, ze kterých si naše tělo může vybírat.
Ve Feldenkraisově metodě proto pohybové návyky nehodnotíme jako dobré nebo špatné. Spíš zkoumáme, zda máme k dispozici i jiné možnosti a jestli je dokážeme použít, když je potřebujeme.
A teď otázka pro vás:
Všimli jste si někdy, že si například vždy přehazujete tašku přes stejné rameno, křížíte stále stejnou nohu nebo vstáváte ze židle stejným způsobem?
Chcete si nové možnosti pohybu vyzkoušet prakticky? Podívejte se na Lekce ATM nebo na individuální Funkční integraci.
