Diagnózy a omezení – 2. díl
Feldenkraisova metoda po CMP může nabídnout další možnosti, jak vnímat a organizovat pohyb. Jak důležité mohou být zdánlivě obyčejné činnosti, ukazuje zkušenost jednoho z mých klientů.
Po cévní mozkové příhodě měl problém zaparkovat své auto mezi dvě jiná auta nebo projít uličkou, ve které stála překážka – například popelnice nebo zaparkované auto.V takové chvíli pro něj bylo mnohem náročnější správně vnímat prostor, odhadnout vzdálenost a přizpůsobit tomu svůj pohyb.
Při chůzi měl tendenci takovou situaci vyřešit zrychlením. Čím rychleji se ale pohyboval, tím méně času měl na zpracování situace a přizpůsobení pohybu tomu, co se před ním právě dělo. Výsledkem pak bylo zakopnutí nebo náraz do překážky.
Zrychlení bylo jeho řešením. Neznamenalo ale, že mu danou situaci vždy usnadnilo.
Jak se po cévní mozkové příhodě mění pohyb?
Cévní mozková příhoda může během krátké chvíle změnit způsob, jakým zvládáme běžné činnosti, vnímáme své tělo v prostoru a organizujeme pohyb. To, co dříve probíhalo automaticky, může najednou vyžadovat mnohem více pozornosti.
Mozek začne hledat jiné řešení.
Využívá především to, na co se může spolehnout. U mého klienta bylo jedním z takových řešení zrychlení. Jindy může být řešením větší využívání lépe fungující strany těla.
Pokud například jedna strana po CMP nefunguje stejně jako dříve, člověk ji začne naprosto přirozeně nahrazovat tou, na kterou se může více spolehnout.
Při vstávání se o ni více opře.
Při chůzi na ni více přenáší váhu.
Věci začne brát druhou rukou.
V danou chvíli může být taková kompenzace velmi důležitá. Pomáhá člověku zvládnout běžné činnosti a získávat zpět samostatnost.
Jenže to, co bylo zpočátku užitečnou kompenzací, se může postupně stát zažitým pohybovým vzorcem.
Tento způsob pohybu se postupně upevňuje. Postižená strana může dostávat méně příležitostí zapojovat se a nervový systém méně příležitostí hledat jiné možnosti spolupráce obou stran těla.
A právě tady se dostáváme k tomu, co v názvu trochu zjednodušeně nazývám „nastartováním mozku“.
Co může Feldenkraisova metoda v takovém případě nabídnout?
Feldenkraisova metoda po CMP vychází z možnosti využívat schopnost nervového systému učit se a měnit na základě zkušeností. Této schopnosti říkáme neuroplasticita.
Proto není důležité pouze pohyb opakovat. Důležité je také, jakou zkušenost při něm nervový systém získává.
Ve Feldenkraisově metodě chceme klientovi pomoci lépe vnímat a organizovat pohyb a nabídnout nervovému systému nové podněty a zkušenosti pro další učení.
Při jemných, pomalých pohybech může klient objevovat rozdíly, kterých si dříve nevšímal. Například jak přenáší váhu, jak spolupracují pánev, hrudník a končetiny nebo kolik zbytečného úsilí při pohybu vynakládá.
Nejde o to nutit postiženou část těla k pohybu za každou cenu. Hledáme takové možnosti, které jsou pro konkrétního člověka dostupné, bezpečné a nevyžadují zbytečné úsilí.
Přínosem může být především individuální Funkční integrace (FI) nebo individuální lekce ATM kombinovaná s FI, protože umožňují zaměřit se na konkrétní obtíže a způsob, jakým se daný člověk po CMP pohybuje.
Mozek se může učit i po cévní mozkové příhodě
Cévní mozková příhoda může změnit naše pohybové možnosti. Nemusí ale znamenat, že už neexistuje prostor pro další učení.
Každý člověk má jiné obtíže, jinou míru zachovaných schopností a jiné možnosti, ze kterých může vycházet.
Cílem není vrátit tělo násilím k tomu, co umělo dříve, ale pomáhat mu objevovat možnosti, které má k dispozici nyní.
Více o individuální práci se dozvíte na stránce Funkční integrace (FI). Další možností, jak prostřednictvím pohybu rozvíjet vnímání vlastního těla, jsou lekce Pohybem k sebeuvědomění (ATM).
