Objevujte své možnosti – 10. díl
Lehkost pohybu, kterou vidíme u malých dětí, nám může připadat skoro samozřejmá.
Sednou si na zem, dřepnou si, otočí se, kleknou, vstanou, přelezou překážku… a většinou o tom vůbec nepřemýšlejí.
Pohyb je pro něj přirozenou součástí života. Během dne neustále střídá polohy, zkouší, hledá a přizpůsobuje se tomu, co právě potřebuje.
V dospělosti je to často jiné.
Dlouho sedíme, pohybujeme se stále podobně a některé možnosti postupně používáme méně. Přidat se může únava, bolest, zranění, zdravotní omezení nebo obava z pohybu.
Nervový systém se přitom neustále učí z toho, co děláme.
Co používáme často, zůstává dostupné.
Co dlouho nepoužíváme, může se nám postupně vzdalovat.
A pak se může stát, že pohyb, který byl dřív samozřejmý, začne být náročný.
Někdy ho zvládneme jen s větším úsilím. Jindy se mu začneme vyhýbat.
Čím méně určitý pohyb používáme, tím méně příležitostí má nervový systém ho znovu organizovat a hledat jiné možnosti.
Jak znovu objevovat lehkost pohybu
Právě v tom může Feldenkraisova metoda nabídnout jiný pohled.
Nejde o to pohyb vynutit.
Jde o to znovu objevit, jak se může celé tělo zapojit tak, aby byl pohyb snazší.
A právě tím můžeme i s přibývajícím věkem znovu získávat větší volnost, pružnost a lehkost pohybu.
🔍 Zkuste si všimnout…
Je nějaký pohyb, který pro vás býval dříve samozřejmý a dnes už není?
Sednout si na zem?
Dřepnout si?
Podívat se za sebe?
Obout si ponožku ve stoje?
Vstát z podlahy?
Nezkoušejte ho hned zlepšit.
Jen si všimněte, kde začínáte používat více úsilí a co se v těle při pohybu děje.
💬 Otázka pro vás
Je nějaký pohyb, který vám dříve připadal samozřejmý a dnes už vyžaduje více pozornosti nebo úsilí?
Nové možnosti pohybu můžeme hledat při lekcích ATM i při individuální Funkční integraci, kde se práce přizpůsobuje konkrétním potřebám člověka.
